Citroën DS/ID (1955-1975)

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Francouzská bohyně

Již koncem třicátých let firma Citroën začala s vývojem konceptu interně označovaného jako VDG, který měl navázat na úspěšný model střední třídy z roku 1934 - Traction Avant. Během války byl projekt pozastaven a těsně po ní byl větší priortou spíše jednoduchý a levný lidový vůz. V poválečných letech byl tedy prvním novým modelem Citroën 2CV.

Od roku 1950 se však opět rozběhl vývoj vozu střední třídy, který měl být zřetelně lepší než Traction Avant a měl se výrazně odlišovat od konkurence. Vůz tedy dostal futuristické tvary, které byly dílem italského návrháře Flaminia Bertoniho a ve své době nevídanou výbavu zahrnující především plynokapalinové odpružení, hydraulický systém brzd, posilovač řízení a automatickou spojku. Původně měl být osazován plochým šestiválcem před přední nápravu, jehož se vůz nikdy nedočkal. Místo toho se pod kapotou objevovaly výhradně řadové čtyřválce, kvůli jejichž výšce museli konstruktéři najít místo až za přední nápravou, takže zasahovaly až do prostoru pro cestující. Výhodou tohoto uspořádání zase byl vzniklý prostor pod svažující se přední kapotou, kam se přestěhovala rezerva z kufru, kde vzniklo mnohem více místa pro zavazadla.

Veřejnosti byl poprvé Citroën DS 19 představen 6. října 1955 na pařížském autosalonu, kde vyvolal kromě pár věčných šťouralů velké nadšení a firma hned posbírala několik tisíc objednávek. První modely DS 19 byly osazeny motory o obsahu 1,9l s výkonem 75k, který umožňoval 4,8 metru dlouhému vozu maximální rychlost 140 km/h. Standardní světlá výška vozu 16 cm mohla být řidičem měněna v pěti krocích od 9 cm (pro jízdu po dálnici) do 28 cm (šplhání terénem a na obrubníky), kdy šlo také vyměnit zadní kolo bez použití heveru. Další ctností použitého hydropneumatického odpružení bylo to, že si vůz udržoval stejnou světlou výšku ať už byl prázdný nebo plně obsazený a naložený.

Obrázek z reklamy, kde se Citroën snaží přiblížit výhody hydropneumatického odpružení.

Charles de Gaulle nedal na Citroën DS nikdy dopustit

Verze kabrio - v nabídce byla pouze bez slečny

V roce 1956 byl představen i levnější model ID 19, který používal starší a méně výkoný typ motoru s výkonem 66k, dostal klasickou spojku a převodovku s řazením u volantu, chyběl posilovač řízení a jak interiér tak exteriér působily chuději.

V roce 1958 začal renomovaný karosář Henri Chapron ve spolupráci s Citroënem vyrábět dvousedadlové kabriolety, kupé a čtyřdveřový luxusní model DS 19 Prestige.

Od léta 1959 se začal prodávat ještě pětimetrový kombík (Break) nabízející místo pro až 8 pasažérů ve třech řadách nebo ložnou plochu o délce 2,1 metru od předních sedadel. V tomtéž roce se stal francouzským prezidentem Charles de Gaulle, který si Citroën oblíbil a během desti let, které strávil ve své funkci, využíval hojně služeb DS-ky, v níž přežil i dva pokusy o atentát. Jedním z nich začíná skvělý film Freda Zinnemanna z roku 1973 - Den pro šakala s Edwardem Foxem v hlavní roli.

Koncem roku 1960 byl představen další kabriolet, tentokrát 2+2 místný a opět zhotovený karosárnou Chapron.

Předlouhá verze Break z roku 1960

Pohled do interiéru první série se zrcátkem na palubní desce. Interiér druhé generace již nebyl ani zdaleka tak osobitý.

Pozor, za chvíli si pro tebe přijde Fantomas.

V roce 1962 se všechny modely dočkaly modifikace přídě s novým nárazníkem a spodním panelem. O další dva roky později se do nabídky dostala luxusnější verze Pallas s bohatší výbavou a halogenovými světly.

V roce 1965 došlo k modernizaci motorů a DS 19 dostala nový dvoulitr a o rok později se objevila v nabídce DS 21 s motorem o obsahu 2,2l s výkonem 109k.

Největší změnou za dobu výroby byla nová příď z roku 1967, která dostala nyní standardně čtyři světlomety překryté společným sklem. U dražších verzí se vnitřní světla natáčela společně s koly a svítily tak do zatáček. Modely pro USA postrádaly jak kryty světel, tak i natáčení do zatáček. Po dalších dvou letech se objevil model DS 21 IE s elektronickým vstřikováním, jehož motor dával výkon 125k. V roce 1972 převzal místo na vrcholu řady model DS 23 s motorem o obsahu 2,3l a výkonu 130k.

Ještě v roce 1970 se v nabídce změnilo označení modelu ID na D Spécial a D Super.

Po roce 1975 byl již model DS v nabídce plně nahrazen typem CX, představeným již v roce 1974.

Nový model z roku 1967

Pohled pod kapotu ukrývající kromě vzad posunutého motoru i rezervní kolo

Citroëny DS se pravidelně účastnily mnoha soutěží, a nejednu z nich i vyhrály

Citroën ID sedan

Citroën DS Break

Luxusní sedan Citroën DS Lorraine s opravdu nehezkou zádí, z dvacetikusové série vyrobené karosárnou Chapron

Podklady pro článek byly získány na internetu a v magazínu Motor Journal.

Technické údaje: Motor: řadový čtyřválec o obsahu 1911ccm (DS 19), 1985ccm (DS 20), 2175ccm (DS 21), 2347ccm (DS 23) Výkon: 75k (DS 19), 98k (DS 20), 109k (DS 21), 125k (DS 21 IE), 130k (DS 23 IE) Náhon: na přední kola Brzdy: kotoučové vpředu, bubnové vzadu Maximální rychlost: podle modelu 140 až 190 km/h