logotype

Dodge Deora (koncept 1964)

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Fantastický pickup bez dveří.

Celé to začalo ideou postavit nejradikálnější a nejostřejší zakázkový vůz, který nakonec převzala společnost Chrysler jako svůj koncept. Stavba Dodge Deory, která se pak stala ikonou své doby, trvala přes dva roky a stála kolem 10 tisíc dolarů. Je nepravděpodobné, že byste viděli tento vůz z plechu v živostní velikosti, ale pokud jste byli do aut zblázněným dítětem a vaše dětství se odehrávalo na konci šedesátých let a váš milující strýček žil v Americe, je možné, že jste mohli vlastnit plastový model Deory.

Detroitští úpravci Mike a Larry Alexandrovi měli velmi dobré renomé a schopnosti k výrobě Deory. Radikální styling s dopředu vysunutou kabinou byl dílem návrháře GM - Harryho Bentley Bradleyho.

Projekt Deora odstartoval v roce 1964, když se Alexandrovci rozhodli, že chtějí postavit vlastní pickup na bázi Chryslerova Dodge A100, jehož kabát by navrhl Bradley. Pokud by se nedohodli s Chryslerem, měli záložní plán - jít za konkurenčním Fordem, který měl také příhodný pickup vhodný pro úpravy - Econoline.

Nakonec byl jako základ vybrán Dodge A100, který byl očesán k nepoznání až na podlahu. Když se připevnila střecha, první díl na novém autě, téměř se dotýkala původního volantu. Bradley navrhl kabinu se vstupem přes výklopné dveře, podobným jako mají evropské hatchbacky zadní dveře do úložného prostoru, ale s tím rozdílem, že se vyklápělo přední čelo vozu. Přední sloupek bohužel nebyl dostatečně pevný, aby je udržel, takže bratři Alexandrovi navrhli dvojdílné dveře, kdy sklo vyklápěl vzhůru elektromotor a kovový panel mezi světly, zavěšený vertikálně uprostřed, se vyklápěl.

Namísto původního sloupku řízení Alexandrovci vyrobili nový, který s vyklápěl z levého boku vozu, aby usnadnil řidiči nastupování do kabiny. Motýlkový volant byl převzat z dragsterových speciálů. Pedály původního A100 naštestí vycházely přímo z podlahy podobně jako u Porsche 911, takže je nebylo nutno upravovat. Původní šestiválcový motor byl posunut o 38cm dozadu, aby uvolnil trochu místa cestujícím. To sice zabralo kus korby, ale vzhledem k tomu, že Deora nikdy nic nepřevážela, zase tak moc to nevadilo. Tam se přesunul i chladič, ke kterému přiváděly vzduch větráky z otvorů v podlaze korby za přední nápravou. Nádrž, na kterou nezbylo jinde místo, byla odsunuta za kabinu, před zadní nápravu. Aby se vše zakrylo, byla korba zakrytována pevným krytem.

Při svém prvním představení veřejnosti vyvolala Deora senzaci a Chrysler tak prezentoval pokrok v stylingu moderních vozů. Dodnes Deora vypadá mimořádně moderně a budí pozornost. Pochopitelně ovšem pouze do okamžku, než se začnete ptát na prostornost, bezpečnost, crash testy a podobně přízemní věci.

Za povšimnutí také stojí, kolik "oficiální" koncept Chrysler, obsahuje dílů od Fordu - přední výklopné okno je zadní okno z Fordu 1960, zadní okno z Fordu sedan 1960, výfuky v otvorech na bocích jsou z rámečků zadních světel Fordu Mustang 1964-1/2. Ukryté zadní svítilny, viditelné pouze jako odraz v chromovaném pruhu pod nimi jsou směrovky z Fordu Thunderbird.

Chrysler si Deoru pronajal od Alexandrovců na dva roky a sklízel s ní úspěchy na mnoho motor show. Ti ji po vypršení pronájmu prodali nadšenci Al Davisovi, který v roce 1970 zemřel. Poté byl vůz uskladněn. Po šesti letech jej Al Davis junior zrestauroval a slavil s ním opět úspěchy. Později byla Deora opět uložena a v roce 1998 opět zrestaurována za přispění Harry Bradleyho do původního stavu z roku 1967.

V článku byly použity materiály z magazínu Motor Trend.

2019  PARTAJ - Magazín o klasických autech