logotype

Ford Mustang I (1964-1973)

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Klasický americký "pony car"

Mustang GT 390 z roku 1968 se Stevem McQueenem ve filmu Bullitt.

Jako odezvu na poválečnou populační explozi se v letech 1960 až 63 u Fordů rozhodli vyvinout dobře ovladatelný osobní vůz, který vyšel z Fordu Falcon. Ve vnitrofiremní soutěži vyhrál návrh, který stanovil klasické proporce vozu třídy "pony car" s dlouhou a širokou kapotou, krátkou zádí a ostře řezanými boky.

 

První koncept Mustang I z roku 1962 je dvousedadlový sportovní vůz se středním motorem pojmenovaný po legendárním stíhačce P51 Mustang ze Druhé světové války.

Svůj debut si odbyl na Světové výstavě ve Flushing Meadows v New Yorku, 17. dubna 1964. Ford očekával objem prodeje okolo 100 000 vozů ročně. Zmýlil se. Hned první den dostal díky masivní reklamní kampani 22 000 tisíc objednávek a během prvních 12 měsíců bylo prodáno 417 000 vozů.

Standardní výbava ročníku 1964 nazývaného model 1964 1/2 zahrnovala šestiválec o objemu 2,8l a výkonu 100k, třístupňovou převodovku, poklice na kola, tvarované sedačky a koberce. Nabízen byl v provedení kupé za $2,368 a kabrio za $2614.

Prvním vyrobeným Mustangem byl bílý kabriolet s motorem V8 o obsahu 4,2l, který sjel z výrobní linky 9. března 1964. Během propagační jízdy po Kanadě jej prodal dealer Fordu v Newfoundlandu "omylem" kapitánu Stanleymu Tuckerovi, pilotu Eastern Provincial Airlines. Ford zpět získal tento vůz od kapitána Tuckera v roce 1966 výměnou za Mustang s výrobním číslem 1.000.001 a původní vůz je vystaven v muzeu The Henry Ford v Dearbornu v Michiganu.

Mustang kupé z první generace - vystaven v Muzeu v Lánech

V roce 1965 se v nabídce objevila ještě třetí karosářská varianta - Fastback - se splývavou zádí. Výběr motorů zahrnoval kromě základního šestiválce 2,8l ještě 3,3l nebo vidlicové osmiválce o obsahu 4,2l nebo 4,7l.

Pro ty, kdo chtěli ještě víc auta, Ford a Carroll Shelby připravili Shelby GT350 s vidlicovým osmiválcem o obsahu 4,7l, který v civilnější verzi dával výkon 306k a ve speciální, o zbytečnosti očesané závodní verzi GT350R, 360k.

V březnu 1966 byl prodán miliontý Mustang. Kromě toho se stal Mustang jediným vozem, který kdy parkoval v 86 patře na vyhlídce na Empire State Building, kam jej dopravili technici Fordu tak, že jej dole rozebrali, jednotlivé součásti dopravili osobním výtahem nahoru a tam jej opět poskládali dohromady.

Mustang GT 390 z roku 1968 se Stevem McQueenem ve filmu Bullitt

Od modelového roku 1967 došlo k faceliftu, kdy karosérie povyrostla do délky i šířky, změnila se maska, atd. Pod kapotou vzniklo víc prostoru pro velký blok motoru 6,4l, který se nově objevil v nabídce.

Ve stejném roce se dostal do výroby i Shelby Mustang GT 500 vybavený motorem V8 o obsahu 7l, který produkoval 355k. O další rok později se v nabídce objevil odlehčený Shelby Mustang GT 500 KR s karosérií se sklolaminátovými díly a ještě vyšším výkonem dosahujícím 400k při 5600 otáčkách za minutu.

Shelby GT500 z roku 1967

Shelby GT500 z roku 1967

Shelby GT500

V roce 1968 došlo ke kosmetickým změnám vzhledu a byla rozšířena paleta nabízených motorů a bylo možno volit mezi dvěma řadovými šestiválci a šesti vidlicovými osmiválci. V tomto roce si také Mustang GT 390 zahrál v nedostižné 11 minutové honičce aut ve filmu "Bullitttův případ", kde si hlavní roli Franka Bullita zahrál Steve McQueen. Druhým vozem, jež si zahrál v této honičce byl Dodge Charger.

V roce 1969 Mustang opět narostl a byl nabízen už v 11 výkonnostních variantách. Nové pohonné jednotky zahrnovaly Boss 302 - 290k a Boss 429 - 375k. Dále se do nabídky dostal nový motor Windsor 351, který ve verzi s dvojitým karburátorem dával 250k a se čtyřmi pak 290k.
Nový model Mach 1 byl standardně vybaven vidlicovým osmiválcem o obsahu 5,7l, ale bylo možno jej koupit i s agregátem Cobra Jet 7l ve trojím vyladění. Nejvyšší verze Super Cobra Jet měla vibrační vpusť na kapotě, modifikovanou klikovou hřídel a silnější ojnice.
Mustangy série Boss, pojmenované podle podle přezdívky prezidenta Fordu Semona Knudsona, byly konstruovány tak, aby se kvalifikovaly pro závody NASCAR. Měly závodně vyladěné sedmilitrové vidlicové osmiválce s náporovým přívodem vzduchu a sběrným výfukovým potrubím. Shelbyho Mustangy dostaly pro rok 1969 novou karosérii s modifikovanou přídí a laminátovou kapotou se třemi otvory náporového sání, kterou později využil i Ford u svých modelů. To však byly také po výpovědi spolupráce ze strany Fordu také poslední Mustangy, který stavěla firma Shelby American.

Ford Shelby Mustang GT350 z roku 1969

Ford Shelby Mustang GT500 z roku 1969

Model 1971 byl nejmohutnějším z celé řady - o 30 cm delší a 270 Kg těžší než původní model. Model Mach 1 mohl být vybaven různými motory, z nichž nejvyšší výkon 370k dával Super Cobra Jet o obsahu 7030.

Až úplně na dno dospěl vývoj v roce 1973, kdy se naplno projevila ropná krize, zvyšující se pojistky a nové emisní limity a došlo tak prakticky k ukončení doby silných vozů. Tento rok se také stal posledním pro první generaci Mustangu postaveném na platformě Falconu.

 

Technické údaje: Karoserie: 2+2 místné kupé / kabriolet / fastback se splývavou zádí Motor: od řadového šestiválce o obsahu 2,8l po vidlicový osmiválec Cobra Jet o obsahu 7l Výkon: podle motoru až 400k Náhon: na zadní kola

2019  PARTAJ - Magazín o klasických autech