logotype

Chevrolet Corvette C3 Stingray (1968-1982)

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení
 

Ostře řezaná flaška od coly

Třetí generace Corvetty odstartovala v roce 1968 a ve výrobě se udržela dlouhých patnáct let. Návrh vozu vychází z úspěšného konceptu Mako Shark II představeného v dubnu roku 1965 na newyorském autosalonu.

Design nové Corvette se proti předchozí generaci Sting Ray značně změnil. Protáhla se příď a celkově byla karosérie, kombinací výrazných vln nad přeními i zadními koly a ostrých hran. Její vzhled tak získal na agresivitě a později se pro něj vžilo označení "coke bottle". Další novinkou bylo nezávisle zavěšení všech kol. Co naopak zůstalo, jsou vyklápěcí světla, laminát jako konstrukční materiál karosérie a logo se zkříženými vlajkami na volantu. Od počátku byla k dispozici Corvette Stingray jako dvoudveřové kupé s odnímatelnými střešními panely a zadním oknem nebo kabriolet.

Zpočátku výroby byla nová Corvette kritizována kvůli nízké kvalitě dílenského zpracování, které se zlepšilo až v následujícím roce. Základní verze byla poháněna vidlicovými osmiválci - smallblock 327 - o obsahu 5,4l disponujícími výkonem 300 nebo 350k nebo bigblock 427 o obsahu 7l s výkonem 390 až 435k. Popisovat zde všechny motorizace sice nemá smysl, ale za zmínku ještě rozhodně stojí sedmilitrový bigblock ZL1 s hliníkovou hlavou poskytující výkon oficiálně 550k a ve skutečnosti spíše 680k, který si pořídilo jen zhruba sto zákazníků.

V roce 1973 došlo k faceliftu a kvůli nové bezpečnostní legislativě, vyžadující, aby vozidlo přestálo bez úhony náraz v osmikilometrové rychlosti, zmizely původní přední chromované nárazníky a byly nahrazeny uretanovými v barvě karosérie. Dále byl změněn vzhled kapoty a předních mřížek pod nárazníkem, vylepšeno odhlučnění vozu a od tohoto ročníku již nebylo možné odnímat zadní okno.

V následujícím roce bylo dílo dokonáno a z karosérie Corvette zmizely i zadní chromované nárazníky, které opět nahradil uretan lakovaný v barvě karosérie. Ropná krize a přitvrzující emisní normy si vyžádaly v následujících letech poněkud drastické snížení výkonu motorů, jenž klesl u základní verze až na hodnotu 165k což bylo jen o málo více než u původní Corvette z roku 1953 poháněné šestiválcem. Od roku 1975 začal GM dodávat Corvette s katalyzátorem a elektronickým zapalováním. Kromě toho se tento rok stal labutí písní pro stále méně žádané a bezpečnostní limity neplnící kabriolety.

Další výraznější změnu vzhledu přinesl rok 1978, kdy Corvette dostala klasickou záď fastback se šikmým oknem, která řešila problém s nedostatečným prostorem pro zavazadla a umožnila zástavbu o téměř polovinu větší nádrže. Měla však i odvrácenou stranu - díky větší prosklené ploše se výrazněji zahříval interiér.

V roce 1980 byly opět změněny nárazníky, snížena hmotnost a jako bonbónek - díky novému absurdnímu federálnímu nařízení byla vybavena rychloměrem končícím na 85 mílích za hodinu. Maximální rychlost ovšem omezena nebyla.

Rok 1982 byl pro Corvette C3 Stingray rokem posledním a pro rok 1983 byl připraven nový model C4. Celkem bylo vyrobeno zhruba 452 tisíc korvet třetí generace.

Mako Shark II z roku 1965, který je předobrazem Corvette Stingray

Chevrolet Corvette 1968

Chevrolet Corvette 1969

Chevrolet Corvette 1969

Chevrolet Corvette 1969

Chevrolet Corvette 1970

Chevrolet Corvette 1981

 

Technické údaje: Karoserie: sklolaminátová, dvoumístné dvoudveřové kupé nebo kabrio s motorem vpředu Motor: vidlicový osmiválec s obsahem 5,4 - 7l Výkon: 165 - 680k Převodovka: manuální čtyřstupňová nebo automat Náhon: na zadní kola

2024  PARTAJ - Magazín o klasických autech