logotype

Mercedes C-111 I-II (1969-1970)

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení
 

Oranžové UFO

V září 1969 byl na tradičním IAA ve Frankfurtu předvedena krajně podezřele vyhlížející studie Mercedes - Benz C111. Je nasnadě, že tento futuristický dvoumístný sporťák s oranžovou aerodynamickou karoserií vzbudil právem velký zájem motoristické veřejnosti nejen na Litoměřicku. Vůz byl posazen na stylových pěticípých ráfcích obutých do na svou dobu extrémně širokých a nízkých pneumatik Dunlop o rozměru 205 VR14. K nebi otevírané dveře pak daly vzpomenout na legendární Gullwing. Z důvodu velmi malé vzdálenosti přídě a vozovky byly instalovány nad sebou umístěné tři řady světel – dole mlhovky, ve středu obrysová, horní vyklápěcí potkávací a dálková. Ve „strojovně“ umístěně uprostřed šasi dřímala vskutku neortodoxní pohonná jednotka, konkrétně trojrotorový Wankel RCE (rotary combustion engine). Celkový objem spalovacích prostor dával dohromady 1,8l, což odpovídalo objemu cca 3,6l u klasického motoru. Jednotka se mohla pochlubit výkonem 206 kW při 7.000 otáčkách a maximální rychlostí okolo 260 km/h.

Ačkoli se jednalo již o druhou verzi, byl právě C111-II oficiálně prezentován jako ten „první“ C111. Obnovená premiéra se konala na Ženevském autosalonu zjara roku 1970. Ve srovnání s „jedničkou“ doznala druhá generace několika inovací a to jak vně tak i uvnitř. Nepříliš vzhledné hranaté zadní lampy alá Karosa LC735 nahradili sportovnější kulaté, i řady předních osvětlovacích skupin přiměřeně prořídly o prostřední obrysovky. Boky zadní části laminátové karoserie byly zcivilizovány prosklením namísto původních nasávacích žeber. Technický arzenál vozu se rozrostl o dosud nevídané prvky - ABS, pětistupňová převodovka, regulované sání, dvě oddělené palivové nádrže (lepší rozložení hmotnosti), stavitelná výška tlumičů nebo elektronická kontrola přívodu paliva řízená tranzistory. Výkon Wankelova motoru RCE povážlivě stoupl až na 350 koní, existovala však i méně trvanlivá varianta s výkonem přes 400 ks. Vrcholná moderna se přenesla i do brilantního interiéru. Za zmínku zde stojí například vertikálně umístěné autorádio Becker vyrobené speciálně pro C111 nebo atypicky upevněné tříbodové bezpečnostní pásy ve tvaru „V“. Je věčná škoda, že se tento vysoce progresivní i funkční skvost nedočkal ani malosériové výroby a vznikl vpočtu pouze v 16 oficiálních exemplářích. Na vině byla pravděpodobně obava o životnost rotačních motorů, viz tehdy velmi aktuální memento NSU Ro80 i nastupující ropná krize a zpřísňování emisních limitů. O aktuální ceně několika dochovaných unikátů raději snad nespekulovat.

Třetí vydání C111 bylo již výlučně „pokusným králíkem“. Vysoce aerodynamická, lehká karoserie a s tím související vynikající jízdní vlastnosti k různým testům přímo vybízely. Tak byly mimo jiné dosaženy tehdejší světové rychlostní rekordy u vozů s Wankelovým motorem (r.1974 - 403 km/h) a s motorem Dieslovým (1979).

Mercedes Benz C111 II

Mercedes Benz C111 II

Odleva Mercedes Benz C111 I, II

 

 

Mercedes Benz C111 III

 

Mercedes Benz C111 II

Mercedes Benz C111 III

 

 

Necky na zavazadla


Technické údaje: C111-II Karoserie: dvoumístný sportovní prototyp s motorem umístěným uprostřed Motor: čtyřkomorový Wankel 4 x 700ccm Výkon: 350ks při 7.000 ot/min Převodovka: pětistupňová manuální Náhon: na zadní kola Rozměry d x š x v: 4440 x 1825 x 1120 mm Hmotnost: 1240 kg Maximální rychlost: 300 km/h Zrychlení 0-100 km/h: 4,8 s Vyrobeno: 16 ks

2024  PARTAJ - Magazín o klasických autech